* * * K R O N I K A * * *
leden 2004

Soustředění Frýdlant nad Ostravicí
21. - 25. LEDNA 2004

Ve středu 21. ledna jsme se sešli na místě, které většina z cestujících dobře znala, a to u Janáčkova divadla, přesněji před restaurací BOHEMA. Bylo nás tam celkem dost, někteří se dopravovali vlastním autem (Libor a spol.). Plánovaný odjezd v 11 hodin se však nekonal, teď už si nepamatuji, kdo nebo co zapomněl, ale jeli jsme až kolem 11.30 hod. Ven se odcházelo pouze zadními dveřmi, které musela otevřít jedna z velmi šikovných dívek (Jana), byli jsme totiž zamčení!!! 11.30 ODJEZD!!!! Všichni jsme se přesunuli do zadní části autobusu vpředu zůstali kendisti a samozřejmě pan řidič, který na tom trval.


Nikdo z nás nevěděl, co nás čeká. Zhruba po 2 a půl hodinové cestě byla první, tzv. čůrací přestávka. Všichni se vyhrnuli ven, ale záhy se zase vrátili. Venku byla zima. Naštěstí o zábavu bylo postaráno. Mrcinovi se dostal do ruky mikrofon. Všichni obdivovali jeho pěvecký výkon, obzvlášť když začal, při příchodu Vládi, zpívat tu známou píseň "Vláďa má velkou hlavu (jak pytel od banánů)…." někteří odvážlivci si koupili zmrzlinu. Mezi třetí a půl čtvrtou jsme byli na místě. I když to chvíli vypadalo, že budeme spát v autobusu, teda aspoň někteří jedinci, tak jsme se po chaotickém rozdělování a přerozdělování pokojů mohli přesunout do hotelu. Měli jsme dosti času na vybalení a odpočinek. Před šestou se konala informativní schůzku, kde nám byly ujasněny pravidla a pak jsme se vrhli na večeři. Od 7 jsme měli bazén se slanou vodou, i když jsme měli podezření na obyčejnou NaCl (tzv. kuchyňskou sůl), ale my jsme si nestěžovali. Voda byla vlažná, až teplá místy…. První den však nebyl tak bojový jako ty následující, ještě jsme odpočívali z té cesty. Po bazénu bylo volno a to každý využil podle svého.

Druhý den již na plno začaly tréninky, teda jest-li to tak můžu říct. Kolem 7 hodiny byl budíček, o půl osmé snídaně a od osmy tělocvična. První trénink jsme se dokonce dozvěděli, že máme v našich, teda v SONKALÁCKÝCH řadách nového II. DANA. Vláďa si zapomněl pásek, tak mu ho Libor půjčil. To je úroveň, jen odejde, tak hned zvlčí. Po tvrdé rozcvičce začala příprava na lyže. Někteří na lyžích stáli poprvé za zimu, někteří poprvé vůbec. Libor měl skvělou čepici… na svahu jsme ho opravdu nepřehlídli. První překvapení nás čekalo, když jsme s nadějí doufali, že svah bude blíž… No jo takový "M A L Ý" laktátek. Lyžovalo se tak do půl dvanácté a kdo chtěl, šel na oběd do hotelu a kdo nechtěl, šel do hospody. Po odpočinku se opět lyžovalo. Většina se válela ve sněhu, ale byly tam i světlé výjimky. V šest byla večeře a od 7 zase bazén. Od osmy volno.

Pátek byl celkem odpočinkový den. Ráno trenál, pak po zbytek dne lyžovačka. Večeře bylo opět "VYNIKAJÍCÍ" a po ní šup do bazénu. Voda byla den o dne teplejší. Nějakým nedopatřením se dostaly do vody podezřelé předměty. Začal tvrdý boj o destičku a nějaký růžový válec. Bavili jsme se tím celkem dost dlouho. Ke konci nám kluci předváděli jak umí skákat do vody….různé kopy, přemety a Davidova specialita, placáky. Pochvíli vypadal jako kdyby vylezl ze solárka. AU. Pak byla opět večerní zábava - "VOLNO".


Pobyt se chýlil ke konci. Dnes jsme měli v plánu trenál, hutaty, stavění huhuláků a od půl páté opět trenál, ale někteří šli místo trénování raději do sauny. Na hutaty jsme šli téměř v plném počtu - nejdřív byly zahřívací kola a pak se jelo na ostro. Tvrdý boj. Do finále se dostali Vláďa a Jana Velebová. JANA VYHRÁLA, VLÁĎA neměl šanci. Po boji odpočinek. Liborek se šel učit lyžovat s instruktorem a my jsme se vrhli na stavění huhuláků. VIZ FOTO. Bylo tam vše od želv až po… Pak jsme šli do hotelu na oběd a kdo chtěl šel odpoledne lyžovat. Podvečerní trénink byl zaměřený na boj a sebeobranu. Všichni jsme se skvěle bavili. Téměř nikdo nebyl zraněn kromě Niky, která dostala od Libora, ale nic vážného (ještě žije). Večerní program měl skvělé zpestření. Dojeli nový rekreanti… nějaký ozdravný pobyt pro děti s rodiči a nějaká firma. Opravdu bylo zábavné sledovat jak se dámy v letech vrhají na mladíka, který se snažil vypadat jako Leoš Mareš. Kdybyste to viděli. Pak přišel osudový zlom pro Mrcina a holky (Janu Vaškovou a Zuzku). S Á Z K A. Na stole pět obložených talířů od večeře a povolení oddělat si salám. Tak a papej. Většina lidí fandila Mrcinovi, vypadal že to sní, nesnědl. Po dlouhém boji mu zbyly na talíři tři malé krajíce chleba, ale ty už do sebe nenasoukal. Prohrál a musel skočit ve spodním prádle do sněhu a udělat tam andělíčka. Zvedl se a šel se připravit. To byla podívaná . Máme pár fotek a video, ale byla tma takže tam toho moc není vidět, ale vypadal jak sněhulák. No a pak se šlo ještě relaxovat.

Poslední den. Kdo chtěl šel lyžovat a kdo ne tak mohl zůstat na hotelu. Hrál se kulečník, fotbálek a odpočívalo se. Kolem třetí byl plánovaný odjezd. Kdo by to byl čekal, ale opět jsme vyjížděli později. Ještě jsme se totiž museli vyfotit. Pak měl Libor poslední slovo a jelo se domů. V autobuse vládla spací nálada. U Janáčkova divadla jsme se ještě rozloučili do kamery a pomalu se rozešli.

No a poslední slovo tu teď mám já. Takže DĚKUJI LIBORE. Bylo to bezva a jsem ráda, že sem nakonec jela. Ještě jednou DÍK!!!!! A nejenom Liborovi patří to dík. Děkuji taky všem, kdo tam byli Janě,Janě,Janě,Janě, Lukášovi, Vláďovi, Davidovi, Jirkovi, Leoně, Liborovi jr., Peťovi, Helči, Magdě, Nele, Davidovi, Zuzce, Tomášovi, Niky, Mrcinovi, Markétě, Katce, Jardovi, Hance, Martinovi (budoucí taekwondista), Davidovi z kenda a jeho bráchovi. Uf, doufám že sem na nikoho nezapomněla.

Top Creators Team

(FOTOALBUM)




Seznam
[CNW:Counter]
(od 04/2000)
Centrum
Optimalizováno pro MS Internet Explorer 4.0 a vyšší, 800x600 high colorTOPlist