číslo 1, odesílatel: mach.volny@seznam.cz Trenér Libor je náš velkej boss kdekomu dá na kokos III.Dan už v kapse má pýchou se už nadýmá Trénuje vždy o stošest vzdejme jeho holdu čest Malej Libin zkouší po něm dej sem pásek honem honem Kdo komu to zaručí že ho malej nepředčí |
číslo 2, odesílatel: barasimova@seznam.cz Liborek nás nehýčká páni, to bude kondička Jak sám tvrdí-je velkej bos a občas nám dá na kokos my však pilně makáme a jednou mu to nandáme! A tak tullíme se, bojujeme, běháme a klikujeme... Semtam okouzlí nás "ňákej pásek" i TKD je zdrojem lásek (občas taky maminek a bojových miminek:o) ) Pak ukážem své umění až i tréňa čubrní Prostě TKD je senzační - a pak si sním nezačni! |
číslo 3, odesílatel: aliaa@atlas.cz Na topole nad jezerem cvičím tuly podvečerem: "Přijď, zápase, přijď, ať mám v duši klid." Řežu, řežu si destičky, na wirok i do rakvičky: "Přijď, zápase, přijď, ať mám v duši klid." Kopu, biji celý pátek a v neděli bude svátek: "Přijď, zápase, přijď, ať mám v duši klid." Bílý dobok, rukavice rudé, zítra MOJE vítězství bude: "Přijď, zápase, přijď, ať mám v duši klid." II. Ráno, raníčko Anna vstala, páskem si dobok převázala: "Půjdu matičko na soutěž, vyhraji boje a wirok též." Ach nechoď, nechoď na matsogi, někdo tě sejme v lítém boji. Já měla zlý té noci sen, modřiny přineseš domů jen. Nemá dceruška nemá stání, na zápas vždy ji cos pohání, na tatami vždy ji cos nutí, nic doma, nic jí po chuti. První úder uštědřila - tu jí ho soupeřka oplatila, a odvážné Aničce setmělo se v hlavičce. Pak už viděla všechno zdola, a to byl také konec kola; a na tatami jak tam stál, soupeřčin manžel zatleskal. III. Na topole nad jezerem, cvičí Anna podvečerem: "Přijď, soupeři, přijď, já mám v duši klid." Nepotřebuje ani botičky, přerezí všechny destičky: "Přijď, soupeři, přijď, já mám v duši klid." Ať je čtvrtek nebo pátek, trénuje a nezná svátek: "Přijď, soupeři, přijď, já mám v duši klid." Bílý dobok, rukavice rudé, brzy JEJÍ vítězství bude: "Přijď, soupeři, přijď, já mám v duši klid." |
číslo 4, odesílatel: basnici.tkd@centrum.cz Brněnští Taekwondisti díl první: Jak to všechno začíná? Třeba když člověk štěstí má, a tělocvična k nakouknutí se naskýtá… Bílá pyžama zde všichni nosí, většinou jsou úplně bosí. Podivně krok sun krok dýchají, copak nic jiného neznají? A hle - tu jeden do druhého se pouští, žádnou ránu si neodpouští! Ruce a nohy se jim zaplétají, přihlížejícím se jen dech tají. Náhle zatoužím mezi nimi býti, jak se mohu přihlásiti? díl druhý: Pln emocí nastupuji, první trénink absolvuji, Trenér zdá se mi skvělý, co více bychom chtěli? Týdny a měsíce pilně cvičím, k tomu teorii se učím. Bílý pásek je můj první cíl, úspěšně jsem tehdy postoupil. (…a tak taekwondistou jsem se stal! a rád bílé pyžamo oblékal…) díl třetí: Stále je to tvrdá dřina, práce trenérů nechť je opět pochválena. Již vícekrát před mistrem jsem stál, a další vyšší a vyšší pásky dobýval. Na DAN si již brousím zuby, snad mi nevypadnou v boji z huby. Sem tam občas posiluji, vždyť sílu taky potřebuji. díl čtvrtý: Techniky jsou rychlé a přesné, kdo se jich však lekne? Sebeobranu přidáme hnedle, útočník rázem strachy bledne! Tím si buďte jisti! vždyť jsme BRNĚNŠTÍ TAEKWONDISTI! I takovéto mohou být sny každodenní. Těm pilným se opravdu splní! Tak cvičte a nebuďte líní!! |
číslo 5, odesílatel: h1gen@atlas.cz Wirok Stojím tiše na tatami, můj svět se pomalu otáčí, tuto bitvu vybojujete sami a k výhře jen síla a technika nestačí. Pak a předtím nemá smysl, je to zkouška mého já, jen mé tělo, jen má mysl, víra, strach i odvaha. Myšlenky na bolest nesmějí mou mysl čeřit, ani stín pochyb nenechám, v tu chvíli si budu absolutně věřit a dám do toho vše co mám... ...nadechnu, napřáhnu, udeřím, překonám! |
(od 04/2000) |